2Ki 4 | CzeCSP | STEP | Jedna žena z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj otrok bál Hospodina. Přišel však věřitel, aby si vzal mé dva chlapce za otroky.

2 Kings 4

Olej pro chudou vdovu

1 Jedna žena z žen prorockých ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}žáků úpěnlivě volala k Elíšovi: Tvůj otrok, můj muž, je mrtev. Ty víš, že se tvůj ^{▼▼1Kr 18,3p} otrok bál Hospodina. Přišel však ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}věřitel, aby si vzal mé dva chlapce ^{▼▼n.: děti} za otroky. 2 Elíša se jí ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Co mám pro tebe udělat? Pověz mi, co máš doma? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla: Tvá otrokyně nemá doma nic, jenom ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}⌈malý džbánek⌉ ^{▼▼(viz sloveso pomazat — 2S 14,2)} oleje. 3 Nato řekl: Jdi, vyžádej si nádoby odjinud, ^{▼▼h.: z venku; Sd 12,9} od všech svých sousedů, prázdné nádoby. Nespokojuj se s málem. 4 Pak ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob; plné dávej stranou. 5 ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}Odešla od něj a zavřela dveře za sebou a za svými syny. Oni k ní přinášeli nádoby a ona nalévala. 6 I stalo se, když byly nádoby plné, že řekla svému synovi: Přines mi další nádobu. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl jí: Další nádoba není. A olej přestal téct. 7 ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Šla a oznámila to muži Božímu. Ten řekl: Jdi, prodej olej, zaplať svůj dluh a ty se svými syny budeš živa z toho, co zbude.

Elíša a Šúnemanka

I stalo se jednoho ^{▼▼h.: toho; srv. v. 18; 1S 14,1} dne, že přišel Elíša do Šúnemu. ^{▼▼Joz 19,18; 1S 28,4} Tam byla zámožná ^{▼▼h.: velká; 1S 25,2; 2S 19,33} žena a přemluvila ho, aby pojedl ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm. I stalo se, že kdykoli šel kolem, zabočil tam, aby pojedl ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm. 9 Proto řekla svému muži: Hle, ^{▼▼5,15; Gn 12,11p} vím, že je to svatý ^{▼▼[nikde jinde ve StS není tento výraz použit pro proroka]} Boží muž. Chodí stále ^{▼▼n : opakovaně / pravidelně} kolem nás. 10 ^{▼▼kohorativ}Udělejme malou zděnou horní místnost ^{▼▼1,2; Sd 3,20nn; 1Kr 17,19.23} a ^{▼▼kohorativ}dejme mu tam postel, stůl, židli a svícen. I stane se, když k nám přijde, že ⌈si tam zajde.⌉ ^{▼▼n : se tam uchýlí} 11 I stalo se v tom ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam. 12 Svému služebníkovi ^{▼▼h.: chlapci; 5,20; 8,4; 9,4p; 19,6; 1S 9,3; 1Kr 18,43} Gecházímu ^{▼▼5,19nn; 6,15} řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se ⌈k němu dostavila.⌉ ^{▼▼2S 20,4; h.: před něj postavila} 13 Řekl mu: ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Pověz jí: Hle, ⌈děláš si kvůli nám takovou starost.⌉ ^{▼▼h.: strachovala ses kvůli nám celým tímto strachem; (nadsázka je zřejmě formou idiomu); srv. L 10,41} Co pro tebe mohu ^{▼▼n.: se dá} udělat? Mám se za tebe přimluvit ^{▼▼Jr 18,20} u krále či u velitele armády? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla: Žiji mezi svým lidem. ^{▼▼[tj. cítím se dostatečně bezpečná]; srv. Jr 29,32} 14 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptal se: Co pro ni mohu ^{▼▼n.: se dá} udělat? Gechází ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ach, nemá syna ^{▼▼[bez syna vymizelo jméno rodiny (Rt 4,10), nebylo komu předat dědictví (Gn 15,2.3) a vdova neměla sociální zabezpečení (2Kr 4,1.2; Rt 4,15; L 7,12)]} a její muž je starý. 15 Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích. 16 Řekl: V tento čas, ⌈jako je čas živého,⌉ ^{▼▼vazba snad zn.: po době těhotenství; $} budeš objímat ^{▼▼Kaz 3,5} syna. Řekla: Ne, můj pane, ^{▼▼v. 28; 2,19p; 5,20.22; 6,5.15; 8,12} muži Boží, nelži ^{▼▼[reakce vyjadřuje spíše hloubku obavy ze zklamání nežli nedůvěru vůči proroku]} své otrokyni. 17 Ta žena otěhotněla ^{▼▼Sd 13,3; 1S 1,20; 2S 11,5} a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.

18 Chlapec vyrůstal. ^{▼▼1S 2,21; 2S 12,3} I stalo se jednoho dne, že ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}šel za svým otcem, k ^{▼▼n.: mezi …} ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}žencům. 19 Tu řekl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci: Moje hlava, moje hlava. Ten řekl služebníkovi: Odnes ho jeho matce. 20 Ten ho vzal a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesl ho jeho matce. Zůstal ^{▼▼n.: Seděl} na jejích kolenou až do poledne a pak zemřel. 21 Ona vyšla nahoru, položila ho na postel muže Božího, zavřela za ním a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešla. 22 Potom zavolala svého muže a řekla: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Pošli mi jednoho ze služebníků a ⌈jednu z oslic.⌉ ^{▼▼n.: nějakou oslici} ^{▼▼kohorativ}Poběžím ^{▼▼n.: Musím běžet} k muži Božímu a vrátím se. 23 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptal se: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč za ním chceš dnes ^{▼▼(dnes — lze gramaticky připojit k této i následující větě)} jít? Není novoluní ^{▼▼[čas obětí a zvl. svátků (srv. Nu 28,14; 1S 20,5; Neh 10,34; Iz 1,13; Ez 46,1), evidentně doba, kdy se navštěvoval prorok]} ani sobota. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla: ⌈Pokoj tobě.⌉ ^{▼▼tj. Měj se dobře / To je v pořádku; srv. v. 26} 24 Osedlala oslici a řekla svému služebníkovi: Žeň ^{▼▼srv. 1S 30,20} oslici a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}běž, nezdržuj kvůli mně jízdu, ^{▼▼2S 16,2} jen kdybych ti řekla.

25 Jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. ^{▼▼2,25; 1Kr 18,19} I stalo se, když ji muž Boží z dálky uviděl, že řekl svému služebníkovi Gecházímu: Hle, to je ta Šúnemanka. 26 Tak jí ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}běž naproti a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptej se jí: Jak se ti daří? ^{▼▼h.: Máš pokoj; Gn 29,6p} Jak se daří tvému muži? Jak se daří chlapci? Ona ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděla: Dobře. ^{▼▼h.: Pokoj} 27 Když přišla na horu k muži Božímu, chytila ho za nohy. Gechází přistoupil, aby ji odstrčil, ^{▼▼n.: vypudil; srv. Dt 6,19} ale muž Boží řekl: Nech ji, neboť je jí hořko ^{▼▼1S 30,6} v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}duši a Hospodin to přede mnou skryl a neoznámil mi to. 28 Ona řekla: Což jsem od svého pána žádala syna? Což jsem neříkala: Nevzbuzuj ve mně falešné naděje? 29 Elíša řekl Gecházímu: Přepásej ^{▼▼Ex 12,11; 1Kr 18,46; Jr 1,17} svá bedra, vezmi si s ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}sebou moji hůl a jdi. Jestliže ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někoho potkáš, nezdrav ^{▼▼h.: nežehnej; [prakticky tzn.: Nedávej se s ním do řeči]} ho a jestliže tě ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někdo pozdraví, ^{▼▼h.: požehná; srv. L 10,4} neodpovídej mu. Polož mou hůl ^{▼▼srv. 2,8; Ex 14,16; Sk 19,12} na chlapcův obličej. 30 Chlapcova matka řekla: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, ^▼▼2,2 ⌈neodejdu od tebe.⌉ ^{▼▼h.: neopustím tě} Nato vstal a šel za ní. 31 Gechází je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}předešel, položil hůl na chlapcův obličej, ale žádný ohlas, nikdo tomu nevěnoval pozornost. ^{▼▼1Kr 18,29!} Vrátil se mu naproti a oznámil mu: Chlapec se neprobudil. ^{▼▼Jr 51,57} 32 Elíša vešel do domu a hle, chlapec byl mrtev, položen na jeho ^▼▼v. 21 posteli. 33 Když vešel, zavřel ^{▼▼srv. L 8,51} za oběma dveře a modlil se k Hospodinu. 34 Pak ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vylezl ^{▼▼srv. 1Kr 1,4} na postel a lehl ^{▼▼1Kr 17,21} si na chlapce; položil svá ústa na jeho ústa, své oči na jeho oči, své dlaně na jeho dlaně. A jak se nad ním sklonil, chlapcovo ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo se zahřálo. 35 Slezl, ^{▼▼h.: Odvrátil se; (chápáno jako opak k: vylezl)} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}prošel se sem a tam po domě, ^{▼▼n : místnosti} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vylezl nahoru, sklonil se nad ním a chlapec sedmkrát kýchl. Pak chlapec otevřel ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči. 36 Elíša zavolal Gecházího a řekl: Zavolej tu Šúnemanku. ^▼▼v. 12 Zavolal ji, a když přišla k němu, řekl: Vezmi ^{▼▼srv. L 7,15} si svého syna. 37 Když přišla, padla k jeho nohám, poklonila ^▼▼2,15 se k zemi, vzala ^{▼▼h.: zvedla} svého syna a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešla.

Smrt v hrnci

Elíša se vrátil do Gilgálu. V zemi byl hlad. ^{▼▼?8,1; 1Kr 18,2; Rt 1,1; 2S 21,1} Proročtí ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}žáci ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděli ^{▼▼[později se vžil dodnes užívaný výraz ješiva (zvl. druh školy), odvozený od tohoto slovesa (sedět) (Ben Sira 51,29)]} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním. Řekl svému služebníkovi: Postav ^{▼▼n.: + na oheň; srv. Ez 24,3} velký hrnec ^{▼▼Sd 6,19v; 1Kr 7,45; 2Pa 35,13} a uvař pro prorocké ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}žáky jídlo. ^{▼▼n.: vývar; srv. Ag 2,12; Gn 25,29.34†} 39 Jeden z nich ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel do ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}polí sbírat ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}sléz. ^{▼▼n.: zeleninu; [h.: světla, tj. světelnou rostlinu — velmi citlivou na světlo (Malva rotundifolia)]} Našel ⌈polní popínavou rostlinu⌉ ^{▼▼n.: psí víno; [Vypadalo podobně jako české psí víno, ale podle plodů šlo zřejmě o kolokvintu obecnou (Colocynthis vulgaris). Její plody jsou silně projímavé. Srv. 1Kr 6,18.]} a posbíral z ní divoké tykve, plný svůj oděv. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přinesl to a nakrájel do hrnce s jídlem, ačkoliv to nevěděli. 40 Pak to nalévali mužům k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}jídlu. I stalo se, když jedli to jídlo, že začali křičet: Muži Boží, v hrnci je smrt. ^{▼▼[Jeden z arab. názvů kolokvinty je „smrt rostlin“, protože rostliny v jejím sousedství hynou. Možná ji tenkrát nazývali také tak, což by vysvětlovalo výkřik. (Podle chuti se kolokvinta okamžitě pozná.) A možná opravdu šlo o život — je mírně jedovatá.]} A nemohli to jíst. 41 Nato řekl: Podejte ^▼▼2,20 mouku. Hodil ji do hrnce a řekl: Nalévejte ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}lidem, ať jedí! A v hrnci už ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic špatného nebylo.

Rozmnožení chleba

Z Baal–šališi ^{▼▼1S 9,4} přišel nějaký muž a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječných ^{▼▼Sd 7,13} chlebů a čerstvé obilí ^{▼▼Lv 2,14; 23,14†} v pytli. ^{▼▼n.: v klasech / nevymlácené?; $} Elíša řekl: Dej to ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}lidem, ať jedí. 43 Jeho ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}služebník řekl: Jak to mohu dát ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před sto mužů? Ale on řekl: Dej to ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}lidem, ať jedí, neboť toto praví Hospodin: ⌈Budou jíst a ještě zůstane.⌉ ^{▼▼h.: Jíst a zůstat} 44 Dal to tedy ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ně, jedli a ještě zůstalo ^{▼▼Mt 14,20} podle Hospodinova slova.